čtvrtek 10. listopadu 2011

11.

   Listopadový díl našeho seriálu o Svatomartinském víně bychom mohli začít parafrází známého bonmotu o Cognacu a Brandy: Každé Svatomartinské je zároveň mladé víno, ale ne každé mladé víno může být zároveň Svatomartinské. Svatomartinské víno tak nutně nemusí být úplně prvním vínem, které se po sklizni a zpracování hroznů dostane na trh. V našich podmínkách už však má takové renomé, že se stalo symbolem prvního skutečného vína nového ročníku, s kterým konzumenti přichází do styku. Po rozpačitém začátku s využitím ochranné známky pro tento typ vín v letech na přelomu tisíciletí, se iniciativy chopil v roce 2005 Vinařský fond a předvedl, jak se dělá vinařský marketing. Intenzivní osvětou a masivní reklamní kampaní zvedl zájem veřejnosti o tato mladá vína během pouhých šesti let více než desetinásobně. Zahajovací rok, dnes už velmi oblíbené akce, mohl nabídnout jen 53 Svatomartinských vín z 36vinařství s prodejem 153 000 lahví. V následujícím roce 2006 se už počet vín zdvojnásobil na 107 a v roce 2007 překročil půlmilionovou hranici prodaných lahví (620 000). V roce 2009 se množství prodaných lahví opět téměř zdvojnásobilo (1 100 000) a v loňském roce 2010 se už prodalo 1 650 000 lahví Svatomartinského vína. Vzrůstající zájem veřejnosti i vinařských firem, zajistil pro rok 2011 nabídku 365 Svatomartinských vín od 115 vinařů a připravil tak podmínky pro předpokládané pokoření hranice prodaných 2 000 000 lahví (15 000 hektolitrů vína).
   V letošní nabídce Svatomartinských vín jednoznačně převažují bílá odrůdová (96 vín z odrůdy Muller Thurgau, 43 vín z Moravského Muškátu a 23 vín z Veltlínského červeného raného), z odstupem následovaná červenými (62 vín z Modrého Portugalu a 37 vín ze Svatovavřineckého) a růžovými (80 vín ze Svatovavřineckého a 17 vín z Modrého Portugalu). Zajímavé je, že mezi všemi schválenými víny je pouhých 7 cuvée, tedy kupáží alespoň dvou odrůd z výše uvedených, které jediné jsou pro výrobu Svatomartinských vín povoleny. Vyrobí-li někdo mladé víno z jiných odrůd, může ho sice také uvést na trh, ale už jen jako mladé víno pod různými názvy a nikoliv jako Svatomartinské. Vinařský fond si svoji značku chrání a zavedl pro ni přesná pravidla.
   Častou větou, používanou v dnešních sdělovacích prostředcích je, že naše Svatomartinské je odpovědí na francouzské Beaujolais. Tak tomu sice je, ale historie Svatomartinského je mnohem delší a jen nenapodobuje úspěšný tah francouzských vinařů z šedesátých let 20. století (za všechny jmenujme G. Duboeufa a P. Brécharda).
   Ještě dávno před vládou Josefa II. se na konci hospodářského a vinařského roku scházeli nájemci vinic s jejich majiteli (světskou a církevní šlechtou), aby zaplatili tzv. desátek čili poplatek z úrody a pronájmu půdy. Tyto dávky mohly být placeny peněžně nebo naturálně a termín byl určen na den 11. listopadu, tedy svátek sv. Martina z Tours. V tuto dobu už měly být ukončeny všechny zimní práce a očekával se příchod zimy. Nájemci půdy často chodili k tomuto jednání v průvodu, ve kterém nesli, nebo vezli zmíněný desátek. Mezi naturální platbou bylo také mladé víno právě skončeného vinohradnického roku, které mělo vlastníkům vinic (vrchnosti) ukázat, jak se celý ročník vyvedl a jakou kvalitu vína lze očekávat. Po odvodu plateb, a přípitku novým mladým vínem, docházelo k neméně důležitému aktu, kterým byl podpis smlouvy o pronájmu půdy na příští rok. Nájemce se tak snažil přinést s sebou víno co nejlepší kvality, protože nechtěl riskovat, že smlouva nebude obnovena. To je tedy historický aspekt samého počátku vzniku tradice připíjení si mladým (Svatomartinským) vínem právě 11. listopadu každého roku. V druhé polovině 18. stolení, kdy valná část půdy nepatřila už pouze šlechtě, ale také měšťanstvu a bohatší venkovské vrstvě, docházelo k podobnému postupu uzavírání nových smluv na další rok, například mezi sedláky a čeledí, která pracovala za mzdu, ubytování a stravu. I v tomto případě mělo uzavírání takovýchto smluv formu slavnosti, na které se obvykle jedla husí pečínka a pilo mladé víno. Zajímavostí je, že víno bylo spíš červené než bílé nebo růžové - ryšák. Při tehdy používaném výrobním postupu bylo červené víno, vykvašené na rmutu a ihned potom vylisované, hotové a čisté dřív, než víno vyráběné z bílých hroznů, které v té době často ještě dokvášelo. Z toho také pramení dnešní zvyk kombinovat Svatomartinskou husu se Svatomartinským červeným vínem i když by se stejně dobře, a mnohdy i lépe, k huse s bílým zelím a houskovým knedlíkem hodilo víno bílé.
   Svátek svatého Martina z Tours je slaven pravidelně už od 4. století n.l. právě 11. listopadu proto, že to byl termín jeho pohřbu (11.11. roku 397). Tours sice leží ve Francii ale tento světec je populární po celém světě, neboť existuje 4603 kostelů a kaplí, které nesou jeho jméno. Zvyk připíjet si mladým vínem právě v tento den se udržuje například také ve většině zemí bývalé Rakousko-Uherské monarchie. V Rakousku se svátek sv. Martina nazývá Martiniloben a je dokonce spojen s tradiční vinařskou akcí při níž se v tzv. otevřených sklepech ochutnává mladé víno nazvané např. Jungwein či Der Junge. Na Slovensku se mladé víno nabízí veřejnosti poprvé od 11.11. do 25. 11. a bylo teprve nedávno nazváno Svatokatarinské. Ve Slovinsku se mladé víno může prodávat od 11.11 do 31.1. příštího roku jako Mlado vino. V Itálii je první víno ročníku nazváno Vino Novello a i když k němu má část italské veřejnosti rezervovaný vztah, našlo si svoje příznivce a ve městě Vicenza v Benátsku se konal už 23. ročník Salonu mladých vín Novello. Italové mohou nabízet mladé víno veřejnosti už od 6. listopadu. Ve Španělsku se mladé víno nazývá Vino Nuevo a na severu Katalánska Vino Novell. V Austrálii má mladé víno přídomek "so fresh and fruity" (příliš čerstvé a ovocné), což vystihuje styl tohoto vína více než leckterý speciální název. V USA vymysleli pro mladá vína francouzsko-anglické označení "Nouveau wine". No a málem bychom zapomněli na nejslavnější mladé víno na světě - Beaujolais, vyrobené tzv. karbonickou macerací výhradně z hroznů modré odrůdy Gamay. Musíme připomenout, že se smí poprvé prodávat od každého třetího čtvrtku v listopadu a to od New Yorku po Tokio, naše země nevyjímaje. Pro tento termín ho bývá každoročně vyrobeno úctyhodné množství - přibližně 700 000 hektolitrů !
   Nemůžeme a ani nechceme  popírat skutečnost, že komerční úspěch Beaujolais zvedl vlnu zájmu o mladá vína i v jiných zemích po celém světě. Popřejme však našemu Svatomartinskému, ať je podobně populární a snažme se ho každý vypít tolik, abychom podle svých možností a schopností přispěli k překonání magické hranice vypitých 2 000 000 lahví !
Autoři: Jakub Adámek a Ing. Luděk Machala
Moravská Vinotéka