Vinařské Slovácko vzniklo jako nesourodý slepenec původních vinařských oblastí Podluží, Mutěnická, Kyjovská, Bzenecká, Strážnická a Uherskohradišťská. To, co spojuje v našem výčtu první jmenovanou s poslední je snad a pouze ona zmiňovaná řeka Morava. Ani tvář krajiny a ani vína z jmenovaných regionů nemají zas až tak moc společného. Na druhou stranu je třeba mít porozumění k práci našich zákonodárců, neboť jít do vinařské Evropy s původními šestnácti minioblastmi se zdálo z hlediska propagace a marketingu našeho vína bláhové (nejmenší z tehdejších vinařských oblastí byla Uherskohradišťská s cca 200 ha vinic - tolik má např. ve Španělsku jedna viniční plocha). Nyní máme vinařské oblasti dvě (Čechy a Morava) a podoblasti 2+4. Z pohledu evropského vinařství pochopitelné, z pohledu vinařské Moravy už méně. Zdálo by se, že Slovácko se svým širokým záběrem jak v odrůdách, tak i stylech vín na toto "scelováni" doplatilo nejvíce, ale specifika jednotlivých regionů žijí dál, zákon nezákon (č.312/2004 Sb.) Na Podluží se dál vyrábí vína bohatá a silná, s vyšším obsahem alkoholu a například na Kyjovsku zase vína s vrozenou svěžestí a bohatou aromatikou. Všechna jsou sice ze stejné podoblasti, ale znalec se v rozdílech vyzná.
V takové jinakosti odrůd a stylu vín se těžko hledá nit jedné barvy, která by nás Slováckem provedla. Ale zkusme ji najít právě mezi odrůdami révy vinné. Na Slovácku byla v Polešovicích vyšlechtěna nejmoravštější bílá odrůda Muškát Moravský, a to křížením francouzského Muškátu Ottonel a německého Prachtraube. V jižní části Slovácka, v Moravské Nové Vsi byla vyšlechtěna jiná moravská specialita, modrý Cabernet Moravia z rakouského Zweigeltrebe a francouzského Cabernet Franc. Vhodným použitím zahraničních odrůd vzniklo něco, co vinařská veřejnost vnímá jako bytostně moravské...
Dalším příkladem použití více odrůd, tentokráte ne křížením, ale smísením jakostních odrůdových vín, jsou vína známková, která mají právě na Slovácku staletou tradici. Už v 19. století byl slavný tzv. Blatnický roháč, bílé víno scelené z Ryzlinku rýnského, Rulandského (Burgundského) bílého a Sylvánského zeleného. Toto víno bylo jako první moravské víno oceněno zlatou medailí na mezinárodní výstavě vín v Paříži v r. 1896. Tento úspěch vedl vinaře ke snaze uspokojit náhle vzniklou poptávku, takže začali pátrat po skladbě vysazených odrůd na trati Roháče. Zjistili, že poměr jednotlivých odrůd je přibližně 50:30:20 a tato kombinace se začala hojně využívat na celém Blatnicku.Víno bylo proslulé svojí lahodností, jemnou ryzlinkovou vůní a plnou harmonickou chutí. Největší slávu zažilo toto víno sice za 1. republiky, ale ani po 2. světové válce se jeho prodej nezastavil. Vyrábělo se ve vinařských závodech v Bzenci a v 70.letech 20. stol. patřilo k nejlepším moravským vínům a to nejen mezi víny známkovými. V 90. letech si nově vzniklé sdružení vinařů VINIBLAT dalo nelehký úkol zviditelnit toto víno na nově vzniklém trhu a udržet jeho tradičně vysoký standard. Od přísné vnitřní kontroly původu a kvality hroznů až po pravidla uvádění tohoto vína do prodeje, se v Blatnici snaží spojit vysokou kvalitu vína slavné známky se jménem jejich obce tak, jak je to zcela běžné ve vyspělém vinařském světě.
Skoro stejně dlouhou tradici má druhé slavné víno ze Slovácka - Bzenecká lipka. Vyrábělo se už od začátku 20. stol., tedy ještě za Rakouska-Uherska a po r. 1918 se tak stalo druhým významným známkovým vínem v Československu. Vyrábělo se z cca 90% Ryzlinku rýnského, do kterého se pro zjemnění přidávalo cca 10 % Chrupky bílé. Pojmenování dostalo buď z lidového názvu Ryzlinku rýnského , kterému se v okolí Bzence říká Lipka, nebo po tisícileté lípě v bzeneckém zámeckém parku. Víno se vyznačovalo světle žlutavou barvou, jemnou ryzlinkovou vůní po lipovém květu a plnou, lahodnou chutí. Také toto známkové víno se vyrábělo i po 2. světové válce a lahvovalo se do vysokých lahví 0,7 l s typickou etiketou s andělíčkem a siluetou tzv. Starého hradu nad Bzencem. Jak ale ubývalo ploch Chrupky bílé, musela být ve víně nahrazována odrůdami jinými, nejčastěji Veltlínským červeným raným. Receptura už nebyla původní, ale víno i tak soupeřilo s Blatnickým roháčem o pomyslný trůn mezi moravskými známkovými víny.
Chápáno pohledem posledních sto let se v našich zemích vždy dávala přednost vínům odrůdovým a dodnes přetrvává určitá opatrnost nad víny známkovými. K současným trendům moderních vinařství však patří i nabídka kupážovaných vín, prodávaných buď jako cuvée nebo jako vína známková.
Pro tentokrát snižujeme marži o 15% na vína ze Slovácka, zvýhodněná cena bude platná po celý červen. :)
Autoři: Jakub Adámek a Ing. Luděk Machala
Moravská Vinotéka
