pátek 28. ledna 2011

1.

   Sedíme u notebooku nad lahví Ryzlinku rýnského a přemýšlíme, jak nejlépe začít 1. kapitolu našeho celoročního seriálu o vinařství a vínech. Chtěli bychom Vás hned od začátku zaujmout něčím, co Vás přiláká k četbě těchto statí i v následujících měsících a nejenom opisovat tzv. vinařský zákon. Náš zrak padne na etiketu lahve a na ní slovo, které běžně používáme a ani moc nevnímáme jeho původ a význam. Čteme KABINET a víme, co od takového vína máme čekat: Půjde o víno lehčí, svěží, suché a jemné, s příjemnou a elegantní vůní, s nepříliš velkým obsahem alkoholu a už vůbec ne cukru.Víno, které nás osvěží a povzbudí naši chuť k dalšímu napití. Jenže kde se vzal ten název kabinet? Jak a kde vznikl a od kdy se vlastně používá?

   Když dvanáct cisterciáckých mnichů z Burgundska založilo roku 1136 v Německu u řeky Rýn klášter Eberbach,  nikdo netušil, jak důležitým místem pro vinařství se v průběhu staletí stane. Cisterciáci původně pěstovali modré odrůdy z Burgundska, jak také jinak, než po čase zjistili, že uspokojivější výsledky dávají odrůdy bílé. Vinici Steinberg zaplnili výsadbou už roku 1232, ale kamennou zeď, která vinici chrání a činí z ní místo s téměř francouzským šarmem, dokončili až v roce 1766. V roce 1677 zde byl poprvé použit termín CABINET, což označuje místo pro ukládání drahých předmětů a francouzsky totéž, co "ceněný sklad". V tomto případě šlo o postup, kdy se do klášterního sklepního kabinetu ukládala nejlepší vína, která zde zrála nejméně deset let a poté byla jako velmi drahá prodána. Tento postup, jehož působením se cena jedné lahve několikanásobně zvýšila, úspěšně zavedli i další výrobci a obchodníci z řad německých sedláků i měšťanů. Ti si mnohdy svoje budoucí drahé víno uskladňovali přímo ve svých domech a to i v místnostech, kde přenocovali. V prvních měsících po sklizni proto, aby víno v teple nepřerušovaně dokvasilo, v následujících letech proto, aby ho měli neustále pod kontrolou. Tak se v 18. století stal z původně francouzského slova cabinet německý KABINETT a ještě později, díky celoevropské slávě rýnského vína, přešel tento pojem do vinařství okolních zemí.
 
   V České republice je jako KABINET označováno jakostní víno s přívlastkem, které bylo vyrobeno z hroznů o cukernatosti 19-21stupňů českého normalizovaného moštoměru, což znamená, že ve sto litrech hroznového moštu před kvašením se nachází něco mezi 19 a 21 kilogramem přírodního hroznového cukru. A ještě poznámka na závěr: Tento mošt se samozřejmě už nesmí dále doslazovat řepným cukrem - to by se z něho automaticky stalo pouze víno jakostní, čímž by se muselo vzdát označení vína s přívlastkem (tj. kabinet 19°-21°, pozdní sběr nad 21°, výběr z hroznů nad 24°, výběr z bobulí nad 27°, výběr z cibéb nad 32°, ledové a slámové víno nad 27° ČNM)

Autoři: Jakub Adámek a Ing. Luděk Machala
Moravská Vinotéka

6 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za příjemnou chvilku při četní vašeho článečku. Přeji mnoho inspirace k dalším dílům.
BM

Anonymní řekl(a)...

...nez jsem zacal cist, bylo vse relativne v poradku. Nyni jsem docetl a mam chut na vinko. Asi vyrazim k vam...
Mirek Vena

Anonymní řekl(a)...

Při čtení textu už jsem si nalila sklenku hortova rýnského ryzlinku z Moravské vinotéky. mňam.

Unknown řekl(a)...

Díky za příjemné počtení a rozšíření obzorů :) Přeji hodně štěstí v dalších pokračováních

Honza

Unknown řekl(a)...

Ať Vám chlapci ten elán vydrži do mnoha dalších dílů. Min.jako Ordinace...
Tož na zdraví ! Vlk L.

Unknown řekl(a)...

...jo a jdou Vám blbě přesýpačky, vyměňte si písek, je 1:38 sobota 29.ledna